Kdo má ještě rád dukátové buchtičky? Ohromné ​​plýtvání, ve školních jídelnách vyhazují se dva obědy z pěti

Date:

Máme to denně před očima a jen přihlížíme. Ohromné ​​plýtvání jídlem ve školních jídelnách odhalil nedávný audit Zero Waste kantína občanského sdružení Free Food. Výsledky jsou alarmující – půl tuny vyhozeného jídla za týden na jedné škole.

„Na obědy chodím, ale nejím tam skoro nic. Nechutná mi to, ale rodiče říkají, že musím mít teplý oběd, tak chodím,“ říká piatak Miro. Není jediný s takovým přístupem, dokonce i děti, které školní obědy jedí, nejednou nezvládnou celou porci a jídlo tak končí v koši.

„Odpad ze školní jídelny tvoří z 90 a více procent dobré jídlo, které zvýšilo na talíři nebo si pro něj nikdo nepřišel,“ cituje online magazín Naše Bio&Eko koordinátorku projektu Zero waste kantína Zuzanu Madajovou z OZ Free Food. Výzkum realizovali zatím jako pilotní na jednom bratislavském gymnáziu, situace na většině ostatních škol (základních i středních) ovšem není výrazně odlišná. Školní strava se vyhazuje všude.

Důvody? Je jich víc. Nejčastějším je, že oběd nechutná. Pro audit OZ Free Food to uvedlo 55 procent studentů. Druhou velkou skupinu tvořili ti, kteří jídlo nestíhali dojíst, což byla zhruba pětina dotázaných. Desetině zase byly porce příliš velké a většinou ji nezvládaly dojíst. (Malá skupinka velkou porci nedojídá dobrovolně z obavy přibírání.)

Vyhazují se ale i nedotčená jídla, protože jídelny vaří pro nahlášený počet strávníků a někteří k obědu prostě nepřijdou, aniž by se odhlásili. Ceny za jídlo ve školní jídelně jsou nižší než v restauracích, stát na ně přispívá částkou 1,30 eura, stejně i rodiče. Pro některé jsou to drobné peníze, čili případné přepadení neodhlášeného oběda ani nepovažují za důležité.

Jak situaci zlepšit? Podle Zuzany Madajové je cesta více spolupracovat se samotnými žáky a reagovat na jejich požadavky. „Jídelní lístky by se měly více přizpůsobit současným preferencím stravování mládeže, dnešním teenagerům většinou neulahodíte jídly jako koložvárské zelí, či granadierský pochod,“ konstatovala.

I když reklamy ukazují šťastné mladé lidi ve fastfoodech, podle výsledků průzkumu není pravda, že by jedli nejraději jen hamburgery. „Upřednostňují vyváženou stravu s větším zastoupením vegetariánských a veganských jídel, jejíž součástí jsou sice i pizza či hamburger, ale rovněž i zeleninové saláty,“ dodala Zuzana Madajová.

Žáci by uvítali, kdyby se do přípravy jídel mohli zapojovat více, například hodnocením jídel, rádi by měli také srozumitelnější jídelníčky. Pro více žáků zapojených do průzkumu byly totiž názvy některých jídel nesrozumitelné. Větší informovanost by uvítali io možnostech odhlášení se z obědů.

Plýtvání potravinami je dlouhodobý trend, zaznamenal ho před třemi i Výzkumný ústav potravinářský. Poslední audit OZ Free Food ukázal, že za týden se na jednoho strávníka či strávnici vyhodí jeden až dva obědy z pěti. Je to mnoho a určitě za to stojí změnit dlouholetou rutinu ve školním stravování. Zejména v současnosti při výrazném nárůstu cen potravin, energií i služeb. Kromě vyhozených peněz na nákup surovin, na přípravu jídel a celkový provoz školních kuchyní jsou zde další náklady spojené s odvozem odpadu.

buffet female worker preparing and servicing food in cafeteria

Školní jídelny mají předepsané tabulky, podle kterých musí žákům vařit – přihlíží se k pestrosti jídel i výživové hodnoty. Je však pravda, že jich lze dosáhnout i jinými, modernějšími jídly a přísadami, které by byly pro dnešní děti atraktivnější než dukátové buchtičky či neodmyslitelný granadýr.

- Reklama -pr článek

Nové příběhy

Další články autora
Katka

Souboj Free VPN Planet Premium x Windscribe Free: V čem je která lepší?

Jaká z těchto VPN je lepší: Free Planet VPN,...

Реs a cestování autem. Jak na to?

I z pejska se může stát nadšený cestovatel, pokud...

Ekzém na rukou příčiny a druhy

Kůže je červená, popraskaná, mokvá, svědí nebo bolí –...

Něžná a symbolická krása akvamarínů

K oblibě akvamarín předurčila nejen unikátní barva, ale i...